Pojďte si poslechnout živé debaty, podcasty a exkluzivní rozhovory s inspirativními hosty. Čeká vás zastřešený stan s místy k sezení, takže si program můžete v pohodlí užít za každého počasí.

Harmonogram programu

14:20–14:40 | Slavnostní zahájení akce
14:45–15:30 | Muzeum paměti XX. století: Tak kde jsou ti Američani? Vzpomínky Pavla Vošického. Hosté: bývalá redaktorka Hlasu Ameriky Hana Palcová, majitel nakladatelství Jiří Buřič a herec Jan Vlasák, moderuje: ředitel MPXX Petr Blažek
15:40–16:05 | Přepište dějiny: Živé nahrávání oblíbeného podcastu s Martinem Gromanem a Michalem Stehlíkem.
16:15–17:00 | Café Evropa: Dnešní Rusko – čím vším ohrožuje bezpečnost v Evropě? | Hosté: Petros Michopulos, Otakar Foltýn, Veronika Víchová, moderuje: Viktor Daněk
17:15–18:00 | Ústav pro studium totalitních režimů: Operace Asanace | Hosté: Jaroslav Hutka, Květa Princová, Jan Synek | moderuje: PhDr. Martin Valenta, Ph.D.
18:10–19:00 | Český rozhlas Radiožurnál: Speciál Jana Pokorného. Normalizace vyvolala emigrace i v řadách redaktorů Československého rozhlasu. Odcházeli do tehdejšího západního Německa, Rakouska, Velké Británie nebo USA. Většinou měli štěstí a dostali se k rozhlasovým mikrofonům Radia Svobodná Evropa, Hlasu Ameriky, Deutsche Welle, Deutschlandfunku nebo programu Volá Londýn. Jaké to bylo ocitnout se ze dne na den ve svobodě a demokracii? Měli to jednodušší, protože vysílali v mateřštině? A jaký byl jejich návrat po Listopadu 89? Moderuje: Jan Pokorný | Hosté: Ondřej Neff - spisovatel science fiction a novinář, Eva Ješutová - archivářka, historička
19:15–19:45 | ČT Zrnění: Protiokupační vysílání Československé televize v srpnu 1968, moderuje: Jakub Adamus a Jakub Hošek
19:50–20:30 | F-Talk (Díky, že můžem): Hosté, nebo sousedé? Rok 1968 vyhnal z domovů desetitisíce Čechoslováků. Dnes se v roli hostitelů ocitáme my. Jaké to je, začínat znovu v zemi, jejíž historii i současnost definuje zkušenost s ruskou agresí? V rámci debaty se podíváme na aktuální vlnu příchodů z Ukrajiny i Ruska ne skrze strohá čísla, ale skrze skutečné příběhy, které nám pomohou pochopit, jak se dnešní zkušenost s exilem liší od té po srpnu 1968. Budeme společně hledat odpovědi na otázky, co dnes obnáší skutečná integrace, kde leží hranice naší ochoty pomáhat a jaké konkrétní bariéry musí nově příchozí v českém prostředí každodenně překonávat. Diskuse propojí tři klíčové perspektivy: přímou zkušenost člověka, který v Česku našel nový domov, odborný vhled do migračních procesů a praktický pohled z první linie pomoci a integrace.
Hosté: Zuzana Ramajzlová (vedoucí programu Podpora uprchlíků v ČR, Člověk v tísni), Anna Abramchuk (studentka z Ukrajiny), Nikita Dvurechenskii (student z Ruska), moderuje: Hana Strašáková (Díky, že můžem)
20:40–21:20 | Škrty live: Hraniční porucha ekonomie, moderátor: Petr a Jan Bittner
21:30 | Letní kino: Taking Off (1971) – Projekce kultovního prvního amerického filmu režiséra Miloše Formana (93 min).

Pohodlně se usaďte a objevte historii skrze filmové plátno. Na Video Stage vás čeká celodenní blok krátkých dokumentů z archivu České televize, trezorové i archivní snímky Národního filmového archivu, rakouský dokumentární film i unikátní videoprojekce a premiéry.

Harmonogram Video Stage

14:00–15:00 | Dokumentární pásmo České televize: Téma emigrace a exilu – výběr edukačních a dokumentárních snímků ČT: ČT edu: Pražské jaro, ČT edu: Emigrační vlny, Příběhy 20. století: Emigranti, Karel Kryl v emigraci a V zajetí železné opony: Pavel Tigrid.
15:00–15:30 | Prague Civil Society Center: Hearing Them Out
15:30–16:35 | Díky, že můžem & Národní filmový archiv: Ztracená generace – pásmo krátkých archivních filmů ze 60. let:
- 15:30 O kočkách, beatnících a všeličems jiném (1967, režie Rudolf Růžička, 12 min)
- 15:45 Svatební noc (1968, režie Vlastimil Venclík, 6 min)
- 15:55 Dostal jsem nápad udělat kočku (1967, režie Angelika Hanauerová, 23 min)
- 16:25 Zelený horizont (1967, režie Tibor Podhorec, 8 min)
16:35–17:15 | Dokumentární pásmo České televize: Železná opona a represe – snímky z archivu ČT: V zajetí železné opony: V bubnu přes Berlínskou zeď, Abeceda komunistických zločinů: Emigrace a Abeceda komunistických zločinů: Asanace.
17:15 Úvodní slovo: Stefan Benedik, historik a vedoucí sbírek Domu rakouských dějin ve Vídni.
17:35 – 19:00 | 1968: Der Prager Frühling ist vorbei (Rakouský dokument ORF) Snímek se zabývá dědictvím Pražského jara i populistickým podkopáváním demokratických tradic v současné Evropě. (Uvedeno za podpory Rakouského kulturního fóra).
19:00 – 19:15 | Jaroslav Hutka – hudební vystoupení
19:20 – 20:30 | Premiéra CzeXperiment: Národní konstelace rok 1968 – Exkluzivní projekce nového projektu.
20:30 – 21:20 | Jeden svět na školách: 1989: Z dopisů psaných přes železnou oponu

Díky, že můžem & Národní filmový archiv: Ztracená generace

Historie FAMU není vždy jen historií úspěchů a raných vizí autorek a autorů, kteří svůj rukopis mohli v následujících letech cizelovat. V uvolněném období šedesátých let na školu nastoupila skupina studentů a studentek, kteří mohli ve své tvorbě již reflektovat postupy probíhající nové vlny. Realizovaná díla často překvapují výjimečnými formami, myšlenkovou otevřeností nebo odrazem skeptického společenského naladění. Naději, že budou moci stejně svobodně tvořit i po absolutoriu, ale přervaly srpnové události roku 1968. Následné prověrky a zákazy se dotkly mnohých z nich a k celovečerní tvorbě se dostal pouze málokdo. Vedle jmen Agnieszky Holland, Jaroslava Soukupa nebo Víta Olmera se tak setkáváme s takzvanou "ztracenou generací", jejichž zástupci jako Angelika Hanauerová, Moris Issa, Jan David nebo Rudolf Růžička si museli na vlastní tvůrčí kariéru nezřídka počkat i několik desítek let.

Dostal jsem nápad udělat kočku

(1967; režie Angelika Hanauerová; 23 minut)

Hanauerová se narodila do movité rodiny, kterou ale krátce po válce dostihla perzekuce a propadnutí majetku. Hanauerová byla pro špatný kádrový profil "odsouzena" k dělnickým pracím, ale zcela nečekaně se dostala na FAMU, kam se hlásila spíš ze vzdoru. Během studia navštívila Anglii a v roce 1967 režírovala pozoruhodně ospalý film Dostal jsem nápad udělat kočku. Hanauerová dlouhodobě nesouhlasila s českou novou vlnou, protože podle ní filmy idealizovaly a romantizovaly mládí. Z jejího filmu čiší dobová vyprázdněnost, pocit nehybnosti a neschopnosti mládeže se k čemukoliv odhodlat. O okupaci se dozvěděla, když stříhala svůj první profesionální film mimo školu (mimochodem jde o skvělý film Potomci o lidech s dlouhými vlasy!) a došlo u ní k psychickému zhroucení. Hanauerové nebylo umožněno pro její rodinný původ a návštěvy Británie a Švédska debutovat celovečerně, směla točit jen dokumenty pro Armádní film a televizi. I tato její kariéra skončila, když se Hanauerová napřed pokusila emigrovat do USA za manželem (záhy se ovšem rozvedli) a následně v roce 1977 podepsala Chartu. Zbytek normalizace strávila jako pečovatelka o nemocné děti a psaním samizdatové literatury. K filmové praxi se mohla vrátit až v roce 1990, kdy natočila hodinový televizní dokument o Janu Patočkovi.

Svatební noc
(1968, režie Vlastimil Venclík, 6 min)

Z Venclíkovy tvorby je dobře známý film Nezvaný host, groteska parafrázující invazi v srpnu 1968. Za něj byl vyhozen z FAMU a snímek byl zabaven Státní bezpečností. Málo se ale již připomíná jeho etuda z druhého ročníku Svatební noc, která již také na groteskním půdorysu ukazuje, jak se lidé ochotně vzdávají soukromí, když mají pocit, že jim to něco přinese. Krátký film sleduje manžele, kteří chtějí strávit svatební noc, ale jsou rušeni neustálými a stále agresivnějšími vstupy matky do pokoje.

O kočkách, beatnicích a všeličems jiném
(1967, režie Rudolf Růžička, 12 min)

Růžička studoval FAMU od roku 1963. V roce 1967 natočil nenápadné televizní cvičení O kočkách, beatnících a všeličems jiném. Jde o rozhovor s Bohumilem Hrabalem, jenž vypráví o svém životě, nákladu Bondyho básní a sbírce smaltovaných cedulí. Růžička absolvoval v roce 1968 pozoruhodným filmem Bitva na Červeném poli, groteskním rozkladem venkovského života. Následně mu bylo zakázáno působit na Barrandově. Růžička natáčel hlavně televizní pořady a jeho celovečerní debut Správná trefa vznikl až v roce 1987.

Zelený horizont
(1967, režie Tibor Podhorec, 8 min)

Absolventský film Tibora Podhorce pomocí zoomu do hlubin krajiny přibližuje kouřící komín a velká těžební kolesa. Zapuštěnost do krajiny, kterou pozvolna zabydluje armáda, je barevnou vizuální poémou o hloubkách pohledu na život netečné přírody, v níž kontrastují ikonické civilizační motivy. Podhorec po absolutoriu nemohl nastoupit do Krátkého filmu a zasvětil tak svůj život tématům armády a války. Do roku 1990 pracoval pro hlavní redakci armádních, branných a bezpečnostních pořadů ČST, kde natočil i prorežimní agitky Pozdravy pohraničníkům a další. Na začátku devadesátých let natočil televizní sérii o československých letcích v Británii během druhé světové války.

Těšit se můžete opět na spoustu výstav, které se vztahují nejen k tématu okupace v roce 1968. Podívejte se, jaké jsme si letos ve spolupráci s institucemi připravili.

Příběhy bezpráví | Jeden svět na školách: Z příběhů železné opony

Není to tak dávno, co byla Evropa rozdělena železnou oponou. Na její západní straně byla svoboda a demokracie, na východní bezpráví a diktatura. Lidé, kteří nechtěli žít v zemích tehdejšího východního bloku, ve kterých byla zdánlivě ušlechtilá idea komunismu uvedena v praxi, hledali cesty, jak utéct. V cestě jim stála právě železná opona, uzavřená hranice, na které byly zabity stovky z nich – muži, ženy i děti. Byli zastřeleni, zemřeli výbuchem miny, po zásahu elektrickým proudem, nebo je roztrhali psi. Seznamte se s příběhy lidí, kteří byli zabiti na cestě za svobodou. PRIBEHYBEZPRAVI.CZ

Tigrid: Novinář, exulant a politik | Komentovaná prohlídka výstavy Pavel Tigrid od 17:00 hod.

Exteriérová výstava o životních osudech, činnosti a tvorbě Pavla Tigrida (1917–2003), významné osobnosti československých a českých dějin. Jeho život výrazně ovlivnily velké zlomy 20. století. Dvakrát odešel do exilu a dvakrát se vrátil do vlasti. V období německé okupace působil v československém vysílání BBC v Londýně. Po válce působil jako novinář v lidoveckém tisku. Na počátku padesátých let byl vedoucím československé redakce Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. V roce 1956 byl spoluzakladatelem exilového časopisu Svědectví, který redigoval až do počátku devadesátých let. Podporoval domácí opozici. Po pádu komunistického režimu působil v prezidentské kanceláři jako poradce Václava Havla. V letech 1994–1996 zastával post ministra kultury České republiky. Získal vysoká česká, francouzská a německá státní vyznamenání.

Špioni! Kulaci! Fašisti! Češi a Čechoslováci v hledáčku sovětské tajné policie | Komentovaná prohlídka výstavy od ÚSTR od 18:00 hod.

Výstava představuje unikátní výsledky výzkumu v ukrajinských archivech KGB. Expozici připravil tým předních českých odborníků na problematiku sovětských represí – Adam Hradilek, Jan Dvořák a Anna Chlebina, kteří mapují tragické osudy tisíců československých občanů a krajanů v Sovětském svazu od bolševické revoluce až po období destalinizace. Demokratizační proces na Ukrajině po roce 2014 umožnil historikům z projektu Čechoslováci v Gulagu (Ústav pro studium totalitních režimů) zdigitalizovat statisíce stran dokumentů sovětských bezpečnostních složek. Výstava vznikla díky spolupráci ÚSTR a Západočeské univerzity v Plzni v rámci programu Ministerstva kultury NAKI III „Databáze pramenů k problematice politických represí vůči čs. občanům a krajanům v SSSR“. Výzkum pokračuje navzdory ruské agresi proti Ukrajině díky odhodlání a odvaze ukrajinských kolegů.

Russian Brotherhood: Arthur Vakarov

Tato naléhavá autorská výstava, kterou připravil běloruský sociální a grafický designér Arthur Vakarov, strhává masku novodobé i historické ruské propagandě. Prostřednictvím unikátních plakátů založených na historických faktech a epizodách z nedávné historie odkrývá cynickou podstatu pojmu „bratrství“, kterým Rusko po staletí ospravedlňuje svou agresivní zahraniční politiku a imperiální expanzi. Expozice ukazuje, že za proklamovanou bratrskou pomocí sousedním zemím a kulturám stála vždy jen brutální realita: ztráta nezávislosti, politické represe, cenzura, loutkové diktatury a statisíce zmařených životů. Výstava se zaměřuje nejen na tragické osudy Běloruska a Ukrajiny, ale mapuje i paralely z historie dalších evropských zemí včetně České republiky, Polska, Maďarska či Gruzie. V kontextu dnešní aktivní snahy Ruska narušovat evropskou jednotu dezinformačními narativy představuje tato vizuální sonda kriticky aktuální příspěvek k obraně pravdy. Jasně deklaruje naši pevnou sounáležitost se svobodným evropským prostorem a připomíná, že bezbřehé ruské rozpínavosti a překrucování dějin je nutné čelit odvahou a historickou pamětí.

ZA SVOBODU! Chartisté v exilu

Po potlačení pražského jara v roce 1968 emigrovalo z Československa na 300 000 lidí. Zvláštní skupinu tvořili signatáři Charty 77, které komunistický režim v rámci akce „Asanace“ k odchodu brutálně nutil. Výstava přes osobní výpovědi pro sbírku Paměť národa představuje portréty Pavla Kohouta, Jaroslava Hutky, Pavla Landovského, Zdeny Tominové a dalších. Připomíná ztrátu, kterou jejich nucený odchod pro naši společnost znamenal.

Putinova klec

Politické represe mají v Rusku hluboké kořeny a i dnes slouží k umlčování odpůrců režimu. Výstava organizace Gulag.cz s ilustracemi berlínské exilové umělkyně Lilji Matvějevy přibližuje osudy současných ruských politických vězňů – od aktivistů po běžné občany čelící drsným trestům za odpor vůči válce na Ukrajině. Prostřednictvím QR kódů se můžete seznámit s konkrétními příběhy a zjistit, jak vězněným napsat dopis a vyjádřit jim podporu.

Interaktivní instalace: Mozaika příběhů

Emigrace mezi lety 1968 a 1989 představuje jedno z nejvýznamnějších a nejbolestivějších témat naší moderní historie. Nahlédněte do života těch, kteří opustili svůj domov a vydali se do neznáma s nadějí na svobodu a lepší budoucnost.

Jaká byla skutečná cena za takové rozhodnutí? Co všechno s sebou emigrace přináší a co zanechává v srdcích těch, kteří odešli? Jsou to příběhy odvahy, ztrát, naděje i hledání nového domova. Ačkoliv je každý z těchto osudů jiný, společně skládají věrný obraz doby, ve které nebylo vůbec snadné žít. Instalaci připravil spolek Díky, že můžem.

Instalace: Mapy okupace

Obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu roku 1968 je všem Čechům dobře známé. Víme, jak šly jednotlivé události za sebou a ani odhodlání Pražanů bránit ulice svého města nám není neznámé. Ale dokážeme si opravdu představit, s jakou rychlostí ukusovala cizí armáda z našeho státu, jak velká přesila proti nám ve skutečnosti stála nebo kolik lidí bezprostředně poté ze země emigrovalo?

Interaktivní instalace Mapy okupace přináší pohled z ptačí perspektivy na průběh srpnových událostí a na jejich otisk v československé společnosti. Instalaci připravil spolek Díky, že můžem.

Křižíkův pavilon B

10:00–18:00 Dárek pro Putina
Světlana Witowská a Jindřich Šídlo vás zvou na speciální celodenní program věnovaný okupaci Československa v roce 1968 i současné bezpečnostní situaci v Evropě. Staňte se součástí živého televizního vysílání pro sociální sítě, ve kterém vystoupí téměř 30 výjimečných hostů.

Na co se můžete těšit:

• Výstava unikátních artefaktů: Expozice vzniklá ve spolupráci s iniciativou Dárek pro Putina a dalšími organizacemi podporujícími Ukrajinu.
• Vojenská technika: Státní ukrajinská vyznamenání, modely střel i nová česká střela s plochou dráhou letu Narval.
• Historická ikona před pavilonem: Skutečný tank T-55, který byl v roce 1968 součástí okupačních vojsk.

Přijďte do Křižíkova pavilonu B a zažijte program na vlastní oči!

Areál festivalu

16:30 Beseda u stánku Městské knihovny Praha
V 16:30 proběhne ve stanu městské knihovny v Praze setkání se scénáristou, režisérem a hercem Vlastimilem Venclíkem, který zavzpomíná na okupaci. Přiblíží, jak srpnové události ovlivnily jeho život, tvůrčí dráhu i podobu tehdejší československé společnosti. Součástí programu bude rovněž představení ukázky z knihy Okupanti, táhněte domů!, která přináší autentické vzpomínky litevských vojáků, nasazených v srpnu 1968 do okupace Československa jako příslušníků sovětské armády.
Vlastimila Venclíka představí spoluzakladatelka a dramaturgyně mezinárodního festivalu proti totalitě Mene Tekel Daniela Řeřichová.

Stánky institucí
Po celý den můžete navštívit stánky jednotlivých zapojených institucí, kteří přivezou své publikace, promo materiály, knihy, merch a další zajímavosti k jejich činnosti.
Díky, že můžem | Dárek pro Putina | Paměť národa | Muzeum paměti XX. století | Ústav pro studium totalitních režimů | Člověk v tísni | Evropská komise | Kancelář demokratických sil Běloruska v České republice | Gulag.cz | Prague Civil Society Centre | Městská knihovna v Praze | Univerzita Karlova | Pulse of Europe

V roce 2022 proběhl první ročník, a to v návaznosti na okupaci ruských vojenských ozbrojených sil na Ukrajinu. Před Průmyslovým palácem vystupovala např. Lenka Dusilová, Jaroslav Hutka, Hudba Praha a interpreti z Ukrajiny. Výtěžek z příspěvků byl zaslán na ukrajinskou ambasádu.

V roce 2023 jsme poprvé pořádali akci na Bruselské cestě a do programu zahrnuli podcast stage, kde se konaly debaty na téma "dezinformace". V tomto duchu pokračujeme i pro další ročníky a každý rok se věnujeme jednomu z aktuálních témat společnosti i s ohledem na historické skutečnosti.

Podstatou akce je sjednotit připomínkové události na jedno místo a vytvořit důstojnou připomínku výročí pro širokou veřejnost.