Navštivte na akci naši podcast stage, které jsme v loňském roce zvýšili kapacitu i počet míst k sezení. Debatní podcast stage nabídne celodenní program plný inspirativních rozhovorů i aktuálních témat. Společně s novináři, historiky, pamětníky i zástupci mezinárodních institucí se ohlédneme za klíčovými momenty 20. století i za tím, co znamená svoboda slova dnes.

Po celý den probíhá promítání krátkých filmů a dokumentů. Budeme mít několik slotů.

Těšit se můžete opět na spoustu výstav, které se vztahují nejen k tématu okupace v roce 1968. Podívejte se, jaké jsme si letos ve spolupráci s institucemi připravili.

Člověk v tísni | Jeden svět na školách: Zabiti na cestě za svobodou

Tato emotivní expozice, vzniklá ve spolupráci s projektem Příběhy bezpráví, odkrývá hluboké lidské tragédie, které se v dobách totality odehrávaly na našich hranicích. Přibližuje osudy stovek odvážných mužů, žen i dětí, kteří při pokusu o překonání železné opony riskovali vše a za svou touhu po svobodném životě zaplatili cenu nejvyšší. Prostřednictvím autentických medailonků výstava vrací do naší kolektivní paměti jména těch, jejichž hlasy měly zůstat navždy umlčeny. Historická zkušenost zpoza ostnatého drátu je však zároveň mrazivě aktuálním varováním – připomíná nám, že svoboda není samozřejmostí a že i dnes, kdy ruská agrese na Ukrajině opět posouvá hranice totalitního světa, je nutné demokratické hodnoty aktivně bránit a vyjadřovat solidaritu s těmi, kteří za ně bojují.

Tigrid: Novinář, exulant a politik

Exteriérová výstava o životních osudech, činnosti a tvorbě Pavla Tigrida (1917–2003), významné osobnosti československých a českých dějin. Jeho život výrazně ovlivnily velké zlomy 20. století. Dvakrát odešel do exilu a dvakrát se vrátil do vlasti. V období německé okupace působil v československém vysílání BBC v Londýně. Po válce působil jako novinář v lidoveckém tisku. Na počátku padesátých let byl vedoucím československé redakce Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. V roce 1956 byl spoluzakladatelem exilového časopisu Svědectví, který redigoval až do počátku devadesátých let. Podporoval domácí opozici. Po pádu komunistického režimu působil v prezidentské kanceláři jako poradce Václava Havla. V letech 1994–1996 zastával post ministra kultury České republiky. Získal vysoká česká, francouzská a německá státní vyznamenání.

Špioni! Kulaci! Fašisti! Češi a Čechoslováci v hledáčku sovětské tajné policie

Výstava představuje unikátní výsledky výzkumu v ukrajinských archivech KGB. Expozici připravil tým předních českých odborníků na problematiku sovětských represí – Adam Hradilek, Jan Dvořák a Anna Chlebina, kteří mapují tragické osudy tisíců československých občanů a krajanů v Sovětském svazu od bolševické revoluce až po období destalinizace. Demokratizační proces na Ukrajině po roce 2014 umožnil historikům z projektu Čechoslováci v Gulagu (Ústav pro studium totalitních režimů) zdigitalizovat statisíce stran dokumentů sovětských bezpečnostních složek. Výstava vznikla díky spolupráci ÚSTR a Západočeské univerzity v Plzni v rámci programu Ministerstva kultury NAKI III „Databáze pramenů k problematice politických represí vůči čs. občanům a krajanům v SSSR“. Výzkum pokračuje navzdory ruské agresi proti Ukrajině díky odhodlání a odvaze ukrajinských kolegů.

Russian Brotherhood: Arthur Vakarov

Tato naléhavá autorská výstava, kterou připravil běloruský sociální a grafický designér Arthur Vakarov, strhává masku novodobé i historické ruské propagandě. Prostřednictvím unikátních plakátů založených na historických faktech a epizodách z nedávné historie odkrývá cynickou podstatu pojmu „bratrství“, kterým Rusko po staletí ospravedlňuje svou agresivní zahraniční politiku a imperiální expanzi. Expozice ukazuje, že za proklamovanou bratrskou pomocí sousedním zemím a kulturám stála vždy jen brutální realita: ztráta nezávislosti, politické represe, cenzura, loutkové diktatury a statisíce zmařených životů. Výstava se zaměřuje nejen na tragické osudy Běloruska a Ukrajiny, ale mapuje i paralely z historie dalších evropských zemí včetně České republiky, Polska, Maďarska či Gruzie. V kontextu dnešní aktivní snahy Ruska narušovat evropskou jednotu dezinformačními narativy představuje tato vizuální sonda kriticky aktuální příspěvek k obraně pravdy. Jasně deklaruje naši pevnou sounáležitost se svobodným evropským prostorem a připomíná, že bezbřehé ruské rozpínavosti a překrucování dějin je nutné čelit odvahou a historickou pamětí.

Interaktivní instalace Mapy okupace – osm tematických celků mapujících vojenský vpád a jeho dlouhodobé dopady

V roce 2022 proběhl první ročník, a to v návaznosti na okupaci ruských vojenských ozbrojených sil na Ukrajinu. Před Průmyslovým palácem vystupovala např. Lenka Dusilová, Jaroslav Hutka, Hudba Praha a interpreti z Ukrajiny. Výtěžek z příspěvků byl zaslán na ukrajinskou ambasádu.

V roce 2023 jsme poprvé pořádali akci na Bruselské cestě a do programu zahrnuli podcast stage, kde se konaly debaty na téma "dezinformace". V tomto duchu pokračujeme i pro další ročníky a každý rok se věnujeme jednomu z aktuálních témat společnosti i s ohledem na historické skutečnosti.

Podstatou akce je sjednotit připomínkové události na jedno místo a vytvořit důstojnou připomínku výročí pro širokou veřejnost.