Pojďte si poslechnout živé debaty, podcasty a exkluzivní rozhovory s inspirativními hosty. Čeká vás zastřešený stan s místy k sezení, takže si program můžete v pohodlí užít za každého počasí.

Harmonogram programu

14:20–14:40 | Slavnostní zahájení akce
14:45–15:30 | Muzeum paměti XX. století: Tak kde jsou ti Američani? Vzpomínky Pavla Vošického.
15:40–16:05 | Přepište dějiny: Živé nahrávání oblíbeného podcastu s Martinem Gromanem a Michalem Stehlíkem.
16:15–17:00 | Café Evropa: Dnešní Rusko – čím vším ohrožuje bezpečnost v Evropě? | Hosté: Petros Michopulos, Otakar Foltýn, Veronika Víchová, moderuje: Viktor Daněk
17:15–18:00 | Ústav pro studium totalitních režimů: Operace Asanace | Hosté: Jaroslav Hutka, Květa Princová, Jan Synek | moderuje: PhDr. Martin Valenta, Ph.D.
18:10–19:00 | Český rozhlas Radiožurnál: Speciál Jana Pokorného
19:15–19:45 | ČT Zrnění: Protiokupační vysílání Československé televize v srpnu 1968
19:50–20:30 | F-Talk (Díky, že můžem): Hosté, nebo sousedé? Hosté: Zuzana Ramajzlová (vedoucí programu Podpora uprchlíků v ČR, Člověk v tísni), Anna Abramchuk (studentka z Ukrajiny), Nikita Dvurechenskii (student z Ruska), moderuje: Hana Strašáková (Díky, že můžem)
20:40–21:20 | Škrty live: Hraniční porucha ekonomie
21:30 | Letní kino: Taking Off (1971) – Projekce kultovního prvního amerického filmu režiséra Miloše Formana (93 min).

Pohodlně se udaďte a objevte historii skrze filmové plátno. Na Video Stage vás čeká celodenní blok krátkých dokumentů z archivu České televize, trezorové i archivní snímky Národního filmového archivu, rakouský dokumentární film i unikátní videoprojekce a premiéry.

Harmonogram Video Stage

14:00–15:00 | Dokumentární pásmo České televize: Téma emigrace a exilu – výběr edukačních a dokumentárních snímků ČT: ČT edu: Pražské jaro, ČT edu: Emigrační vlny, Příběhy 20. století: Emigranti, Karel Kryl v emigraci a V zajetí železné opony: Pavel Tigrid.
15:00–15:30 | Prague Civil Society Center: Hearing Them Out
15:30–16:35 | Díky, že můžem & Národní filmový archiv: Ztracená generace – pásmo krátkých archivních filmů ze 60. let:
- 15:30 O kočkách, beatnících a všeličems jiném (1967, režie Rudolf Růžička, 12 min)
- 15:45 Svatební noc (1968, režie Vlastimil Venclík, 6 min)
- 15:55 Dostal jsem nápad udělat kočku (1967, režie Angelika Hanauerová, 23 min)
- 16:25 Zelený horizont (1967, režie Tibor Podhorec, 8 min)
- 16:35–17:15 | Dokumentární pásmo České televize: Železná opona a represe – snímky z archivu ČT: V zajetí železné opony: V bubnu přes Berlínskou zeď, Abeceda komunistických zločinů: Emigrace a Abeceda komunistických zločinů: Asanace.
17:15 – 19:00 | 1968: Der Prager Frühling ist vorbei (Rakouský dokument ORF)
17:15 Úvodní slovo: Stefan Benedik, historik a vedoucí sbírek Domu rakouských dějin ve Vídni.
17:35 Projekce dokumentu rakouské stanice ORF natočeného k 50. výročí okupace. Snímek se zabývá dědictvím Pražského jara i populistickým podkopáváním demokratických tradic v současné Evropě. (Uvedeno za podpory Rakouského kulturního fóra).
19:00 – 19:15 | Jaroslav Hutka
19:20 – 20:30 | Premiéra CzeXperiment: Národní konstelace rok 1968 – Exkluzivní projekce nového projektu.
20:30 – 21:20 | Jeden svět na školách: 1989: Z dopisů psaných přes železnou oponu

Těšit se můžete opět na spoustu výstav, které se vztahují nejen k tématu okupace v roce 1968. Podívejte se, jaké jsme si letos ve spolupráci s institucemi připravili.

Příběhy bezpráví | Jeden svět na školách: Z příběhů železné opony

Není to tak dávno, co byla Evropa rozdělena železnou oponou. Na její západní straně byla svoboda a demokracie, na východní bezpráví a diktatura. Lidé, kteří nechtěli žít v zemích tehdejšího východního bloku, ve kterých byla zdánlivě ušlechtilá idea komunismu uvedena v praxi, hledali cesty, jak utéct. V cestě jim stála právě železná opona, uzavřená hranice, na které byly zabity stovky z nich – muži, ženy i děti. Byli zastřeleni, zemřeli výbuchem miny, po zásahu elektrickým proudem, nebo je roztrhali psi. Seznamte se s příběhy lidí, kteří byli zabiti na cestě za svobodou. PRIBEHYBEZPRAVI.CZ

Tigrid: Novinář, exulant a politik | Komentovaná prohlídka výstavy Pavel Tigrid od 17:00 hod.

Exteriérová výstava o životních osudech, činnosti a tvorbě Pavla Tigrida (1917–2003), významné osobnosti československých a českých dějin. Jeho život výrazně ovlivnily velké zlomy 20. století. Dvakrát odešel do exilu a dvakrát se vrátil do vlasti. V období německé okupace působil v československém vysílání BBC v Londýně. Po válce působil jako novinář v lidoveckém tisku. Na počátku padesátých let byl vedoucím československé redakce Rádia Svobodná Evropa v Mnichově. V roce 1956 byl spoluzakladatelem exilového časopisu Svědectví, který redigoval až do počátku devadesátých let. Podporoval domácí opozici. Po pádu komunistického režimu působil v prezidentské kanceláři jako poradce Václava Havla. V letech 1994–1996 zastával post ministra kultury České republiky. Získal vysoká česká, francouzská a německá státní vyznamenání.

Špioni! Kulaci! Fašisti! Češi a Čechoslováci v hledáčku sovětské tajné policie | Komentovaná prohlídka výstavy od ÚSTR od 18:00 hod.

Výstava představuje unikátní výsledky výzkumu v ukrajinských archivech KGB. Expozici připravil tým předních českých odborníků na problematiku sovětských represí – Adam Hradilek, Jan Dvořák a Anna Chlebina, kteří mapují tragické osudy tisíců československých občanů a krajanů v Sovětském svazu od bolševické revoluce až po období destalinizace. Demokratizační proces na Ukrajině po roce 2014 umožnil historikům z projektu Čechoslováci v Gulagu (Ústav pro studium totalitních režimů) zdigitalizovat statisíce stran dokumentů sovětských bezpečnostních složek. Výstava vznikla díky spolupráci ÚSTR a Západočeské univerzity v Plzni v rámci programu Ministerstva kultury NAKI III „Databáze pramenů k problematice politických represí vůči čs. občanům a krajanům v SSSR“. Výzkum pokračuje navzdory ruské agresi proti Ukrajině díky odhodlání a odvaze ukrajinských kolegů.

Russian Brotherhood: Arthur Vakarov

Tato naléhavá autorská výstava, kterou připravil běloruský sociální a grafický designér Arthur Vakarov, strhává masku novodobé i historické ruské propagandě. Prostřednictvím unikátních plakátů založených na historických faktech a epizodách z nedávné historie odkrývá cynickou podstatu pojmu „bratrství“, kterým Rusko po staletí ospravedlňuje svou agresivní zahraniční politiku a imperiální expanzi. Expozice ukazuje, že za proklamovanou bratrskou pomocí sousedním zemím a kulturám stála vždy jen brutální realita: ztráta nezávislosti, politické represe, cenzura, loutkové diktatury a statisíce zmařených životů. Výstava se zaměřuje nejen na tragické osudy Běloruska a Ukrajiny, ale mapuje i paralely z historie dalších evropských zemí včetně České republiky, Polska, Maďarska či Gruzie. V kontextu dnešní aktivní snahy Ruska narušovat evropskou jednotu dezinformačními narativy představuje tato vizuální sonda kriticky aktuální příspěvek k obraně pravdy. Jasně deklaruje naši pevnou sounáležitost se svobodným evropským prostorem a připomíná, že bezbřehé ruské rozpínavosti a překrucování dějin je nutné čelit odvahou a historickou pamětí.

ZA SVOBODU! Chartisté v exilu

Po potlačení pražského jara v roce 1968 emigrovalo z Československa na 300 000 lidí. Zvláštní skupinu tvořili signatáři Charty 77, které komunistický režim v rámci akce „Asanace“ k odchodu brutálně nutil. Výstava přes osobní výpovědi pro sbírku Paměť národa představuje portréty Pavla Kohouta, Jaroslava Hutky, Pavla Landovského, Zdeny Tominové a dalších. Připomíná ztrátu, kterou jejich nucený odchod pro naši společnost znamenal.

Putinova klec

Politické represe mají v Rusku hluboké kořeny a i dnes slouží k umlčování odpůrců režimu. Výstava organizace Gulag.cz s ilustracemi berlínské exilové umělkyně Lilji Matvějevy přibližuje osudy současných ruských politických vězňů – od aktivistů po běžné občany čelící drsným trestům za odpor vůči válce na Ukrajině. Prostřednictvím QR kódů se můžete seznámit s konkrétními příběhy a zjistit, jak vězněným napsat dopis a vyjádřit jim podporu.

Interaktivní instalace Mapy okupace – osm tematických celků mapujících vojenský vpád a jeho dlouhodobé dopady

Dárek pro Putina | Speciální celodenní program o bezpečnostní situaci v Evropě a také o okupaci Československa v srpnu 1968 uvádějí Světlana Witowská a Jindřich Šídlo. Doražte za námi do Křižíkova pavilonu B a staňte se součástí živého televizního vysílání na sociální sítě. Účast přislíbilo téměř 30 hostů. Začínáme v 10:00, končíme v 18:00. Akci organizuje iniciativa Dárek pro Putina. Její součástí (v 17:00 hod.) bude pokus o vytvoření živého obřího vzkazu pro vládce Ruska Vladimíra Putina.

Slavnostní přivítání nového bibliobusu Matylda | V rámci festivalu NeverMore 68 proběhne v 15:30 hodin slavnostní přivítání nového bibliobusu Matylda Městské knihovny v Praze, který tímto poprvé vyráží mezi čtenáře! Přijďte si nový pojízdný prostor prohlédnout zblízka. Čeká vás kurátorovaný výběr tematické literatury, beseda o roce 1968 i dobové deskové hry.

V roce 2022 proběhl první ročník, a to v návaznosti na okupaci ruských vojenských ozbrojených sil na Ukrajinu. Před Průmyslovým palácem vystupovala např. Lenka Dusilová, Jaroslav Hutka, Hudba Praha a interpreti z Ukrajiny. Výtěžek z příspěvků byl zaslán na ukrajinskou ambasádu.

V roce 2023 jsme poprvé pořádali akci na Bruselské cestě a do programu zahrnuli podcast stage, kde se konaly debaty na téma "dezinformace". V tomto duchu pokračujeme i pro další ročníky a každý rok se věnujeme jednomu z aktuálních témat společnosti i s ohledem na historické skutečnosti.

Podstatou akce je sjednotit připomínkové události na jedno místo a vytvořit důstojnou připomínku výročí pro širokou veřejnost.