15. 5. 1891 | Jubilejní zemská výstava

Zahájení výstavy, při níž vznikl celý areál Výstaviště v Královské oboře. Dominantou se stal Průmyslový palác od architektů Bedřicha Münzbergera a Antonína Wiehla, návštěvníky okouzlila i světelná fontána Františka Křižíka. Přestože stavbu krátce před otevřením zasáhly povodně a poškodily konstrukci paláce, zahájení proběhlo velkolepě za doprovodu fanfár Antonína Dvořáka a výstava představila průmyslovou i kulturní vyspělost českého národa.
Zemskou výstavu slavnostně zahájil arcivévoda Karel Ludvík 15. května 1891. Přídomek jubilejní získala podle průmyslové výstavy z roku 1791, kterou uspořádali čeští stavové v Klementinu na počest korunovace císaře Leopolda II. českým králem. Trvala až do 18. října téhož roku.

Na zahraničním věhlasu výstavy se nejvíce podílela expozice ve Strojovně, kde vystavovaly mimo jiné firmy Emil Škoda, Plzeň, Daněk a spol., František Ringhoffer či závod Františka Křižíka. Vedle výstavních objektů byla na Jubilejní zemské výstavě též řada restaurací a stánků, Van Houtenův kakaový stánek, balkánská vinárna či turecká kavárna. V Balónové aréně se vedle příležitostných produkcí se slony a šelmami vypouštěly balónové koše s lidmi. Kromě tradičních českých hospod a náleven se v horní části výstaviště nacházel velmi populární American bar, kde pracovala obsluha namaskovaná na černo (z důvodu větší autenticity) a která nabízela celou řadu nápojů pro tehdejšího člověka neznámých.

František Křižík ve své retrospektivní publikaci:

„Když jsme v předvečer otevření výstavy odcházeli z výstaviště, byl zde přímo zoufalý nepořádek, všude plno beden a balícího materiálu, cesty rozježděné a neschůdné. Nevěřili jsme, že druhý den bude možno výstavu důstojně zahájit. Ale pánové, kteří zařizovali výstaviště, pracovali celou noc. Měli k ruce množství dělníků a při elektrickém osvětlení odvážely se odpadky a smetí, rozvážel se písek a ostatní hmoty k úpravě cest a ráno bylo výstaviště v nejlepším pořádku.“

S nastupujícím podzimem a zkracujícími se dny počet návštěvníků ubýval. I z tohoto důvodu bylo potřeba, aby se mohli návštěvníci zabavit i jiným způsobem než pouhým prohlížením jednotlivých pavilonů, posedáváním v kavárnách či poslechem všudypřítomné, převážně vojenské hudby. Přesně pro tyto potřeby fungovala na konci dolní části výstaviště balónová aréna. Aréna měla tvar cirkusové manéže a vlastně celé představení, kteří tito netradiční „artisté“ divákům předváděli, mělo charakter cirkusového představení. Zpočátku výstavy stál balón přichycen uprostřed manéže k zemi, aby nemohl nekontrolovatelně odletět, ale i tak se představení těšilo značnému diváckému zájmu. Na přání veřejnosti však provozovatelé balónů rozhodli, že se uskuteční i klasický let. Organizátorem prvního letu se stal Maxmilián Wolf, který však tříčlennou posádku jistil ze země. Balón Kysibelka, který velmi rychle vystoupal do výšky dvou kilometrů, bohužel působením tlaku praskl a padal zpět k zemi. Souhrou okolností se však podařilo padající balón zpomalit a pasažérům se tak nic vážného nestalo. Wolf sice nedostal další povolení k letu, ale lety jako takové zakázány nebyly.

Počet návštěvníků: přes 2,5 mil. lidí
Doba konání: 15. května – 18. října 1891

1895 | Národopisná výstava českoslovanská

Jedna z nejúspěšnějších výstav své doby, která představila bohatství lidové kultury. V areálu vyrostla rozsáhlá replika vesnice s návsí, statky i hospodami, návštěvníci mohli vidět tradiční řemesla, kroje i folklorní zvyky. Konala se zde například slavná Jízda králů nebo všesokolský slet.

1898 | Výstava architektury a inženýrství

Výstava zaměřená na technický pokrok a moderní stavitelství. Pro tuto příležitost vznikl pavilon pro monumentální Maroldovo panorama Bitvy u Lipan – dodnes největší obraz v Česku (které můžete mimochodem na Výstavišti navštívit i dnes). Součástí programu byly i první filmové projekce Jana Kříženeckého, tehdy označované jako „oživené fotografie“.

1908 | Jubilejní výstava Obchodní komory

Velkolepá přehlídka hospodářského rozvoje českých zemí. Vznikla zde řada nových staveb včetně secesního pavilonu U Primasů (dnešní Ateliér Na Výstavišti, architekt Richard Klenka z Vlastimilu). Mezi největší atrakce patřila restaurace U Slona, kde se čepovalo pivo přímo v útrobách desetimetrové makety slona.

1920–1951 | Pražské vzorkové veletrhy

Areál se stal centrem mezinárodního obchodu a setkávání. Veletrhy přitahovaly vystavovatele i návštěvníky z celého světa. V roce 1929 se pod tíhou sněhu propadla střecha budovy s Maroldovým panoramatem, které bylo následně v roce 1933 umístěno do nové budovy.

1948 | Slovanská zemědělská výstava

Výstava zaměřená na zemědělství a družstevnictví v novém politickém kontextu. Architekt Jiří Kroha vtiskl areálu jednotný výraz, zároveň však došlo k demolici původní historické brány z roku 1891.

1953 | Park kultury a oddechu Julia Fučíka (tzv "Fučikárna")

Průmyslový palác se mění na „Sjezdový“, na věž se montuje rudá hvězda a sjezdy KSČ střídají lidové veselice. Také je zde do pravého křídla Paláce zbudovaná vestavba, kvůli lepšímu vytápění.

1960 | Bruselský pavilon

Oceněný československý pavilon od architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného byl po světové výstavě v Bruselu přenesen na Výstaviště, kde sloužil kulturním a výstavním účelům.

1964 | Matějská pouť

Tradiční pouť se přesouvá z Dejvic a postupně se stává jednou z nejnavštěvovanějších akcí v Praze.

1991 | Všeobecná československá výstava

Symbolický návrat k tradici roku 1891. Areál prošel výraznou modernizací – vznikly Křižíkovy pavilony, byla upravena Křižíkova fontána a panoramatické kino bylo přestavěno na Divadlo Spirála. Krátce po skončení výstavy však areál zasáhl požár Bruselského pavilonu. Výstava neměla dostatečné množství návštěvníků a skončila hlubokým finančním propadem.

1999 | Divadlo Globe

Vyrostla tu dřevěná replika londýnského shakespearovského divadla.

2002 | Velká povodeň

Stoletá voda zaplavila spodní část areálu až do výšky několika metrů a výrazně zasáhla jeho infrastrukturu včetně Divadla Spirála i fontány, která byla kompletně zničena.

2005–2008 | Požáry

Nejdříve vyhořelo divadlo Globe (2005) a poté přišla největší rána – požár levého křídla Průmyslového paláce (2008).

2014 | Návrat Výstaviště městu

Společnost Incheba vrací areál do správy hlavního města Prahy a začíná jeho systematická obnova.

2017 | Vichřice Herwart

Silný vítr poškodil střechu Průmyslového paláce a potvrdil nutnost jeho kompletní rekonstrukce.

od 2021 | Současnost

Výstaviště se po letech postupně vrací lidem a znovu se stává živým městským prostorem. Vznikají nová místa pro trávení volného času. Veřejné griloviště, lanové a dětské hřiště, workout zóny. Areál se proměňuje z uzavřeného výstaviště v otevřený park, kde se potkává kultura, sport i každodenní život.

Křižíkovy pavilony a terasy (2023–2024): Rozsáhlá rekonstrukce pavilonů z roku 1991 vrací těmto stavbám nový život. Jejich střechy se proměnily v unikátní zelené terasy o rozloze přes 6 000 m², které slouží k odpočinku, setkávání i kulturním akcím. Návštěvníci zde najdou zeleň, posezení, občerstvení i výhledy na areál a Stromovku.

Nová Spirála (2024): Po více než dvaceti letech se vrací ikonická budova divadla Spirála, uzavřená po povodních v roce 2002. Po rozsáhlé rekonstrukci vznikl moderní multižánrový prostor s unikátním kruhovým sálem a 360° hledištěm, který umožňuje divákům zažít představení zcela novým způsobem.

Ateliér Na Výstavišti: Historická budova z roku 1908 ožila po rekonstrukci jako kreativní centrum pro děti i dospělé. Dnes slouží jako místo pro odpolední kroužky, workshopy, příměstské tábory.

Pavilon Bohemia: Jedna z nejstarších dochovaných staveb Výstaviště vznikla již v letech 1890–1891 jako novorenesanční pavilon plzeňského pivovaru při Jubilejní zemské výstavě. Citlivě zrekonstruovaná budova nabízí nyní elegantní zázemí pro konference, výstavy, komorní koncerty.

2026 | Znovuotevření Průmyslového paláce

V roce 2022 byla zahájena celková rekonstrukce Průmyslového paláce. Po více jak čtyřech letech náročných stavebních a restaurátorských prací bude tento skvost secesní architektury v roce svých 135. „narozenin“ opět otevřen všem návštěvníkům.

Po 2. světové válce v letech 1945-1949, se dostalo Výstaviště do správy Zemského národního výboru. Došlo k úpravám přední části areálu včetně úpravy Křižíkovy fontány. Výstavnická činnost se postupně obnovovala, avšak kolem roku 1950 byly veletrhy přesunuty do Brna. Od roku 1953 nesl areál název Park kultury a oddechu Julia Fučíka a k současnému názvu se vrátil až po roce 1990. V tomto období se zde uskutečňovaly spíše akce menšího rozsahu.

K opětovnému obnovení výstavnictví došlo až v r. 1991, kdy se zde na oslavu stého výročí uskutečnění první výstavy konala Všeobecná československá výstava.

Novodobá historie Výstaviště byla poznamenána zejména třemi rozsáhlými požáry. V roce 1991 shořel v dolní části areálu Bruselský pavilon a o čtrnáct let později potkal stejný osud také dřevěné divadlo Globe, repliku starého alžbětinského divadla v Londýně. V roce 2008 vyhořelo celé levé křídlo secesního Průmyslového paláce. V roce 2015 Výstaviště převzal do správy Magistrát hl. m. Prahy a nyní jej spravuje akciová společnost Výstaviště Praha.