Letos si připomeneme již 57 let od události 21. srpna 1968, kdy vojska Varšavské smlouvy vtrhla na území Československa. Při této příležitosti se koná na Výstavišti akce NeverMore 68, která vám dává možnost ohlédnout se za touto temnou kapitolou našich dějin. Téma letošního ročníku je Jak viděl svět Srpen 1968, aneb jak o události mluvila zahraniční média.
Můžete se těšit na:
Interaktivní instalace Mapy okupace přináší pohled z ptačí perspektivy na průběh událostí srpna 1968 a na jejich otisk v československé společnosti. Osm navazujících témat převypráví příběh nejen o tom, jak rychle cizí armáda v přesile ukusovala z našeho státu, ale připomíná také dopad okupace na životy občanů i několik desítek let poté.
Program vzniká ve spolupráci se spolkem Díky, že můžem.
Zapojené instituce
British Council
Britské velvyslanectví v Praze
Evropská komise
ČRO Radiožurnál
Muzeum paměti XX. století
Memorial
Dekomunizace.cz
Díky, že můžem
Post Bellum s projektem Paměť národa
Dárek pro Putina
Političtí vězni
Dekomunizace
Gulag.cz
Záštitu nad akcí NeverMore 68 převzali:
Jan Lipavský, M.A., ministr zahraničních věcí České republiky, Mgr. Vít Rakušan, ministr vnitra České republiky, JUDr. Jiří Pospíšil, radní pro kulturu hlavního města Prahy.
Koukněte se, jaký byl ročník 2024.
21. srpna 2025
Bruselská cesta (33)
14:00–23:30 hod.
Vstup je zdarma.
Podcast stage
Navštivte na akci naši podcast stage, které jsme oproti loňskému ročníku zvýšili kapacitu i počet míst k sezení.
Debatní podcast stage nabídne celodenní program plný inspirativních rozhovorů i aktuálních témat. Společně s novináři, historiky, pamětníky i zástupci mezinárodních institucí se ohlédneme za klíčovými momenty 20. století i za tím, co znamená svoboda slova dnes.
14:00 začátek akce
15:00–15:15 oficiální zahájení akce
15:20–15:45 Štěpán Černoušek (gulag.cz) a Boris Bělenkin (Memorial Russia) o tzv. Protestu osmi na Rudém náměstí 25. 8. 1968 – Štěpán Černoušek, předseda organizace Gulag.cz, a Boris Bělenkin, ředitel knihovny sdružení Memorial, budou hovořit o známých i téměř neznámých protestech proti okupaci Československa, které se odehrávaly v Sovětském svazu. Tyto události zasadí do kontextu dnešních protiválečných protestů a projevy solidarity s Ukrajinou, které ještě stále, i navzdory represím, pokračují v Rusku.
15:50–16:10 British Perspective (British Council + British Embassy) Diplomatická perspektiva okupace: Robert Smith (British Embassy), Paul Wade (British Council) a diplomat MZV.
16:15–17:00 Paměť národa: Debata s Michaelem Brackem, který v NDR protestoval proti okupaci ČSSR. Pocházel z Německé demokratické republiky, mohlo mu to být celé jedno. Nebylo. Když „bratrská“ vojska 21. srpna 1968 vpadla do Československa, cítil, že musí dát najevo nesouhlas. Na berlínské zdi psal nápisy „Ať žije Dubček“ a „Svobodu Československu.“ Zatkli ho za protistátní činnost. Co ho motivovalo, co ho čekalo po zatčení? Kdo další v NDR našel odvahu k protestu? Přijďte na debatu s Michaelem Brackem v režii spolupracovníků Paměti národa.
17:05–17:55 Muzeum paměti XX. století – Za vaši a naši svobodu. Hlavním tématem debaty budou protesty proti srpnové okupaci Českoslovenka ve státech, odkud přišla okupační vojska. A to nejen legendární demonstrace na Rudém náměstí 25. srpna 1968, ale mnoho dalších statečných projevů odporu proti invazi varšavské pětky. Hosty budou Adam Hradílek a Łukasz Kamiński, moderátorem Petr Blažek.
18:00–18:50 Český rozhlas Radiožurnál: Speciál Jana Pokorného
18:55–19:30 Přepišme dějiny (Martin Groman a Michal Stehlík)
19:35–20:05 Aspen Institut: Transatlantická perspektiva Srpna 68. Jakub Landovský a hosté.
20:10–20:40 Refresher: Dezinformace 68. Jak neopakovat chyby z minulosti? Vojtěch Tkáč a hosté. V srpnu 1968 sice neexistovaly sociální sítě, ale nebyla nouze o cenzuru a propagandu. Co tehdy psala zahraniční média o okupaci Československa a jak by to asi vypadalo dnes? A proč by nás srpnové události měly i po více než půlstoletí zajímat v kontextu médií? Diskuze s akademikem z oblastni mediálních studií a mladou žurnalistkou o tom, jaké podoby tenkrát měly a mají světové dezinformace a proč je kritické myšlení silnější než jakákoliv polopravda.
20:45–21:20 Díky, že můžem a Radio Wave – Vlna Generace F. Vyrůstá nám v Česku generace v psychické nepohodě? Bez střechy nad hlavou? A ještě k tomu na prahu války? Publicistický podcast Radia Wave Vlna míří mezi vás. V rámci živých debat, které vznikají ve spolupráci se spolkem Díky, že můžem, se zaměří na témata, která zajímají mladé lidi. Na festivalu NeverMore 68 se moderátor Tomáš Pacovský se svými hosty a hostkami zaměří na bezpečnostní krizi.
21:30–23:30 Projekce filmu Vlny
Video stage
Děkujeme zapojeným institucím, díky kterým jsme program přiravili.
Po srpnové invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa byl úkol místních stranických špiček jasný – co nejdříve ovládnout a umlčet všechna média. Zatímco boj o Rozhlas se stal jedním ze symbolů celé okupace, uzavírání nepohodlných filmů do pomyslného trezoru se naplno rozběhlo až o rok později. Vedle významných titulů nové vlny zde skončily právě i ty snímky, které zachycovaly atmosféru oněch osudných dní či tragický skon Jana Palacha. Audiovizuální stage v tomto roce uvede čtyři krátkometrážní filmy a dva týdeníky, které jsou silným svědectvím o jednom z nejtěžších období našich moderních dějin. V krátkých úvodech ke každému z nich se budeme věnovat zejména tomu, jak fatální následky mělo často pro tvůrce jejich natočení.
15:35 – 16:10: Zmatek (1969, rež. Evald Schorm; stopáž 35 minut)
Invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa zachytilo bezprostředně na kameru i několik filmových profesionálů. Autentické záběry z ulic obsazených tanky, nemocnic a pietních shromáždění v rychlém sledu ukazují vzdor i naději, ale také oběti, které si srpnové události vyžádaly. Z natočených materiálů sestříhal novovlnný režisér Evald Schorm (např. Každý den odvahu, Farářův konec atd.) středometrážní film pod pracovním názvem Zmatek. Film byl následujících dvacet let ukrýván v krabici s nápisem „Dožínky” a veřejně mohl být promítnut až v roce 1990.
16:10 – 16:25: Československý filmový týdeník č. 35 1968
16:40 – 16:50: Ticho (1969, rež. Milan Peer; stopáž 11 minut)
Skladbu Ticho, kterou po upálení Jana Palacha složil Bohdan Mikolášek, doplnil Milan Peer dokumentárními záběry Palachova týdne. Podařilo se mu skrytou kamerou natočit umírajícího mladíka, ležící na popáleninovém oddělení, načež se účastnil i Palachova pohřbu, který se stal symbolem tichého vzdoru proti totalitě. Peerovi bylo v nastupující normalizaci znemožněno dokončit studia na FAMU a v dalších letech se stal zaměstnancem Krátkého filmu.
16:50 – 17:00: Les (1969, rež. Ivan Balaďa; stopáž 12 minut)
Poetický dokument zachycující atmosféru pohřbu Jana Palacha. Obrazovou složku tvoří převážně záběry obličejů jeho účastníků. Jejich těla tvoří pomyslný les, z něhož není snadné vyjít, kamera i divák bloudí davem a jediné, co nás obklopuje, je smutek. Záběry doprovází hlas Jiřího Němečka, předčítajícího baladu Maxima Gorkého O planoucím Dankově srdci. Snímek byl zavřen do trezoru a veřejně mohl být promítnut až v roce 1990.
17:00 – 17:10: Československý filmový týdeník 1968 / Zvláštní vydání
17:25 – 17:50: Nezvaný host (1969, rež. Vlastimil Venclík; stopáž 22 minut)
Hrané ročníkové cvičení studenta FAMU Vlastimila Venclíka představuje alegorii na politiku vnucování takzvaného všeobecného dobra spojenou také se zatajováním informací a nedostatečnou zasvěceností všech, což je pro totalitní režim rovněž typické. Do bytu manželského páru přichází uprostřed noci obhroublý muž (hraje Pavel Landovský), který začne jejich životy přísně kontrolovat. Manželé se zpočátku jeho počínání brání a zvažují i hostovu likvidaci. Nakonec si jej však oblíbí a nedokáží si život bez něj dále představit. Vlastimil Venclík byl pro tento podvratný film z FAMU vyloučen a k filmové práci se mohl vrátit až po roce 1990.
17:55 – 18:40: Speciál podcastu Kulešof
Kulešof je podcast filmových publicistů Antonína Tesaře a Martina Pleštila. V odborných i odporných debatách rozebírají různorodě hutná témata z historie kinematografie i současné audiovizuální tvorby. Brak potkává umění, Hollywood zase český film. Vždy kontextuálně, kriticky a s nadhledem. Speciální živá epizoda zaostří na hrané filmy o roce 1968, kterých bychom v české kinematografii napočítali okolo 20, z toho polovina vyšla v posledních 10 letech. O čem vypráví? Lze v nich vystopovat stejné vzorce? A neuchylují se někdy až k příliš otřepanému zjednodušování? Kritickému oku budou podrobeny nejen Pelíšky a Rebelové, ale třeba také barvitá Okupace.
18:50 – 19:15: Zmatek (Evald Schorm)
19:30–20:00 Okupace pohledem cizinců, kteří zažili 21. srpen – filmový sestřih dílny Paměti národa nabízí sekvenci vzpomínek návštěvníků ze západních zemí a jednoho sovětského vojáka na okupaci Československa 21. srpna 1968, to vše na pozadí amatérských filmových záběrů invaze. Naši zemi navštívili v kritický okamžik, ovlivnilo je to na celý život. Co jim hrozilo a jak se dostávali domů? Jak vpád vojsk prožívali, co se jim honilo hlavou? A co si mysleli o naší zemi a o nás?
20:40–21:10 Okupace pohledem cizinců, kteří zažili 21. srpen – filmový sestřih dílny Paměti národa nabízí sekvenci vzpomínek návštěvníků ze západních zemí a jednoho sovětského vojáka na okupaci Československa 21. srpna 1968, to vše na pozadí amatérských filmových záběrů invaze. Naši zemi navštívili v kritický okamžik, ovlivnilo je to na celý život. Co jim hrozilo a jak se dostávali domů? Jak vpád vojsk prožívali, co se jim honilo hlavou? A co si mysleli o naší zemi a o nás?
20:10–20:40 Dokument Čechoslovák Sergej Vojcechovský – dokument o generálu Sergeji Vojcechovském přibližuje osud významného velitele československé armády, jehož život se protnul s dramatickými dějinami 20. století. Snímek produkovaný Muzeem paměti XX. století zachycuje jeho vojenskou kariéru, působení v Rusku i tragický závěr – odvlečení do Sovětského svazu v roce 1945, věznění v gulagu a smrt v exilu. Ve filmu vystupuje i jeho pravnuk Marc Voicechovski, který poprvé navštívil Česko. Použity byly také dobové materiály z Vojenského historického ústavu.
21:30–23:30 Projekce oceňovaného filmu Vlny
Výstavy
Populárně–naučná výstava ‚Rovnost jako místo paměti‘ vznikla z iniciativy Spolku Političtí vězni.cz a Novinářského inkubátoru na jaře 2023 při příležitosti konání prvního oficiálního ročníku Festivalu Řetízkárna. V roce 2022 totiž Spolek Političtí vězni.cz vykoupil budovu důlní řetízkové šatny z 50. let na jáchymovské Rovnosti. Jeho členové od té doby za pomoci řady dobrovolníků usilují o její záchranu a postupnou přeměnu v komunitní a vzdělávací centrum.
Výstava originálně visí přímo v prostorách takzvané Řetízkárny. Jejím cílem je návštěvníky seznámit s historií někdejšího trestaneckého pracovního tábora a dolu Rovnost. Zároveň upozorňuje na zdejší poslední dochovanou budovu, kterou je právě Řetízkárna. Dvanáct výstavních panelů představuje širší kontext existence tábora Rovnost, dochované pozůstatky i vybrané příběhy vězňů. Autoři poukazují také na fakt, že dějiny Rovnosti neskončily zrušením tábora. Proto výstavu zakončuje vize záchrany Řetízkárny z dílny architektonického Studia COSMO. V současné době jsme výstavu vytiskli také v menším formátu a plánujeme s ní v rámci propagace iniciativy záchrana Řetízkárny objíždět festivaly a jiné kulturní či vzdělávací akce.
Výstava o životních osudech a tvorbě spisovatele George Orwella a československé reflexi jeho díla. Přibližuje podobu orwellovského roku 1984 v Československu, represe proti oponentům komunistického režimu a projevy solidarity s politickými vězni.
Komentovaná prohlídka 15:30–16:00 hod. s historiky Kryštofem Zemanem a Petrem Kourou. Sraz u výstavy.
Rádio Svobodná Evropa slaví letos významná výročí. Před pětasedmdesáti lety začalo zkusmo vysílat do Československa, před třiceti lety se přestěhovalo z Mnichova do Prahy. Dnes je jeho budoucnost nejistá, navzdory veledůležité roli, kterou v řadě zemí hraje. Seznamte se s jeho historií a současností skrz osm životních příběhů zaznamenaných pro sbírku Paměť národa. A zaposlouchejte se do vysílání Svobodné Evropy v srpnu roku 1968.
Výstava představuje dramatické události srpna 1968 pohledem britské společnosti. Zaměřuje se na reakce britské vlády, diplomatických kruhů, médií i široké veřejnosti. Ukazuje, jak Spojené království vnímalo okupaci Československa a jaký význam byl této události přikládán v kontextu studené války. Britská reakce nebyla pouze projevem solidarity, ale i výrazem hluboké odpovědnosti vůči hodnotám svobody a lidských práv. Výstava vznikla ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR, britskou ambasádou v Praze a British Council.
Příběh odvahy, poezie a odporu vůči okupaci Československa. Výstava o osudu ruského básníka a překladatele Nikolaje Brauna, který byl v Sovětském svazu v roce 1969 odsouzen k sedmi letům vězení a třem letům vyhnanství za tři básně na podporu okupovaného Československa. Jeho příběh se stává symbolem tichého, ale neochvějného odporu proti sovětské moci a brutalitě.
Křižíkův pavilon B
V Křizíkově pavilonu B můžete navštívit celodenní živý stream iniciativy Dárek pro Putina - sledujte rozhovory, živé vstupy a komentáře zajímavých hostů. Program pak zakončíme projekcí filmu Velký vlastenecký výlet – satirický pohled na propagandu, válku a hrdinství v ruském podání. Film, který vás přiměje se smát i zamyslet.
10:00–19:30 Stream Dárek pro Putina
19:45–21:25 projekce Velký vlastenecký výlet
Program se koná díky zapojení Dárek pro Putina.
O NeverMore 68
V roce 2022 proběhl první ročník, a to v návaznosti na okupaci ruských vojenských ozbrojených sil na Ukrajinu. Před Průmyslovým palácem vystupovala např. Lenka Dusilová, Jaroslav Hutka, Hudba Praha a interpreti z Ukrajiny. Výtěžek z příspěvků byl zaslán na ukrajinskou ambasádu.
V roce 2023 jsme poprvé pořádali akci na Bruselské cestě a do programu zahrnuli podcast stage, kde se konaly debaty na téma "dezinformace". V tomto duchu pokračujeme i pro další ročníky a každý rok se věnujeme jednomu z aktuálních témat společnosti i s ohledem na historické skutečnosti.
Podstatou akce je sjednotit připomínkové události na jedno místo a vytvořit důstojnou připomínku výročí pro širokou veřejnost.
🛝🐟🧒18. 8 bude z důvodu natáčení uzavřeno hřiště XXL, okolí leknínového jezírka a přilehlé dětské hřiště.
⚠️🚚 BEZPEČNOSTNÍ UPOZORNĚNÍ: Od 29. 7. bude cesta mezi fontánou a tramvajovou zastávkou směrem k Mořskému světu🦈 sloužit k nájezdu nákladních aut. Pohybujte se zde prosím se zvýšenou opatrností.
DOPRAVA
🚋 Tramvaje: Využijte tramvaj 6 a 17 mezi Strossmayerovým náměstím a Výstavištěm. Než se vydáte na cestu k nám, ověřte si pro jistotu aktuální spojení na IDOS.cz.
🚶 Pěší: Pěšky k nám můžete přijít ze Strossmayerova náměstí, tak ze směru od Nádraží Holešovice, počítejte prosím se stavbou z obou stran.
🚗 Auta: Parkovacích míst je velmi málo, proto prosíme, zaparkujte mimo areál Výstaviště Praha. Kvůli rekonstrukci nejsou dostupné části parkovišť 🚗 P1 – u Fortuna arény a 🚗 P3 – u plaveckého bazénu. Doporučujeme využít nejbližší externí parkoviště v OC Stromovka a A-Z parking Argentinská.
Děkujeme za pochopení!
Seznamte se prosím se zásadami Ochrany osobních údajů.